Co nemocná slinivka může člověku dát

Slinivku jsem si zničil alkoholem, jídlem, stresem, špatným myšlením. Ze dvou třetin už trávila sama sebe, měl jsem zemřít. To se nestalo a tak mohu mluvit o tom, co mi slinivka dala.
 
Dala mi nejprve nějaké ty bolesti a ve spolupráci s mozkem, ledvinami, játry  mi takříkajíc nakopala.. čtyři měsíce zážitků s reálným selháním, tři týdny v umělém spánku a bonusově s mozkovou příhodu. Tělo je dobrý stroj a jak jsem hloupě neposlouchal jeho varování, postaralo se kompletně. Abych se něčemu přiučil.

Dnes díky slinivce vím, co v životě má a co nemá smysl. Jak se můžu stát jednoduše šťastným tak, že udělám šťastného dalšího člověka. Kde je hodnota majetku slaboduše nahrnutého na hromádku. Jakou cenu má přátelství a dobrý partnerský vztah. Kolik radosti mi přinese slunce a pohled na spokojenou starou kočku libující si v paprscích.

Nejsem beze smyslů, bez touhy po bohatství, tvořím dál, ale úplně jiným způsobem. Vím, že bohatý už jsem a dá se to přenést i na druhé, což zase plodí bohatství.

Takže, milí slinivkáři, neberte vaši nemocnou slinivku jako smůlu, kterou sousedka ještě neměla, ale jako konec utrpení. Zbytečného plahočení se světem, ketrému už ani nechcete rozumět. Věřte, bude líp, běžte tomu naproti - zbavte se strého myšlení, které vás dovedlo až sem.

Chápu však, že zkušenost je nesdělitelná.




Co vám nemoc dává